Jdi na obsah Jdi na menu
 


Něco o plemeni

3. 1. 2009

Historie

Poddaní téměř v celé Anglii měli zakázáno po dlouhá léta lovit. Aby se předešlo porušování tohoto zákona, směli chovat jen velmi malé psy, kteří se podle všeobecného mínění nehodili k lovu. Královští hajní na to velmi přísně dohlíželi a psy, které cestou potkávali, podrobovali velikostnímu testu, při kterém měli psi projít obručí o průměru asi 18 cm. Jestliže v testu obstáli, byli dostatečně malí, aby si je směli jejich majitelé ponechat. Psi poddaných byli používáni především k lovu krys a myší, které sužovaly jejich chudá obydlí, avšak ktomě toho svým pánům obohacovali jídelníček tím, že tu a tam ukořištili králíka nebo jinou zvěřinu, přestože to bylo zakázáno. A tak byli postupem času chováni malí robustní teriéři, kteří neodporovali zákonům, a přesto sloužili svým pánům jako lovečtí psi.

V 19. století se mnoho lidí stěhovalo za prací ze Skotska do Anglie do hrabství Yorkshire a Lancashire, aby zde nalezli obživu jako dělníci v textilkách a dolech. Přiváželi s sebou svoje malé psíky, malé teriéry. Tito psi měli dlouhou srst, většinou byli šedostříbrní, ocelově modří nebo black and tan. Jedním ze způsobu obživy se stává i chov psů. Pod názvem Scotch Terrier byli vystavováni všichni teriéři skotského původu. Byli rozděleni podle váhy a to třída pod 2268 g, psi mezi 2268g ? 3175,20 g a nad 3175,20 g.

Předci dnešního jorkšírského teriéra

 Waterside teriér, Clydesdale teriér a Paisley teriér jsou považováni za předky jorkšírského teriéra. Mohl být přikřížen black and tan Toy teriér, možná i Dandie dinmont teriér a Maltézský psík. Za otce dnešního jorkšírského teriéra je považován jeden z nejznámějších - jorkšírský teriér Huddersfield Ben, který se narodil v r. l865 a vážil 5,5 kg. Chovatelem byl p. Eastwood, který jej prodal pí M.A. Forsterové do Bradfordu, která absolvovala mnoho výstav a stala se velkou chovatelkou a milovnicí tohoto plemene. Chov Jorkšírského teriera se úspěšně rozvíjel, tento psík získával stále více obdivovatelů a v r. l886 bylo plemeno zapsáno do chovné knihy English Kennel Club pod názvem Yorkshire terrier a roku 1898 byl v Anglii založen první Yorkshire Terrier Club na světě.

U nás se stala základem chovu fenka Theresens Amatrix, která byla kryta psem Mendes Ingo a l8.května l966 se z tohoto spojení narodili tři psíci ? první štěňátka u nás. Majitelkou jednoho psíka se stala paní Olga Peciánová, která se svou sestrou Dr Bradleovou dovezla několik fen ze SRN. Zájem o chov těchto psíků byl veliký. Dr Bradleová se stala předsedkyní Klubu chovatelů neloveckých teriérů, který byl založen v roce 1978. Později přejmenován na I.CZ Yorkshire terrier club se sídlem v Praze.

Zařazení plemene:

FCI ? standard no. 86/20.01. 1998/GB
Původ: Velká Británie
Datum vydání původního platného standardu: 24.6.1987
Užití: trpasličí teriér
Klasifikace F.C.I.: skupina 3 ? teriéři , sekce 4 ? trpasličí teriéři , bez pracovní zkoušky

Čím je výjimečný

Jorkšírský teriér je v dnešní době velmi žádaný pro svůj malý vzrůst (ideální do bytu), inteligenci, milou povahu, hravost a temperament. Velkou výhodou rovněž je, že struktura srsti tohoto pejska je podobná lidským vlasům, proto je jorkšírský teriér vhodný i pro alergiky a hospodyňky určitě ocení, že nelíná.

Nezapomínejte na výchovu

 Jorkšíří štěňátka jsou velice krásná a drobná a v lidech často vzbuzují pocity, že takového malého milého tvorečka je zbytečné cvičit. To je ovšem obrovský omyl! Lidé dělají velkou chybu, když podcení výchovu tohoto pejska, který dokonce v minulosti skládal lovecké zkoušky. Každý pes, ať má v kohoutku 20 cm nebo 80 cm, potřebuje alespoň základní výcvik, jinak se může stát malým ?tyránkem? rodiny. Pejska bychom měli naučit alespoň tyto základy: nedělat potřebu doma, poslechnout na přivolání, umět být doma po určitou dobu sám, chodit klidně na vodítku, nežebrat u stolu a respektovat, že do postele se nesmí (pokud si to tedy výslovně nepřejeme). S výchovou je třeba začít hned, jak si štěňátko přineseme domů. Pejsek sice na nás působí velice křehkým a nevinným dojmem, ale to nás nesmí odradit od jeho důsledné výchovy. Nikdy však svého čtyřnohého přítele netrestejte fyzicky! Když bude zlobit, uchopte jej za volnou kůži v zátylku a trochu jím zatřeste (feny tak trestají svá mláďata) a nebo jej vyzvedněte do výšky očí a tím mu dejte najevo, kdo je tady pánem. Samozřejmě nazapomínejte hodně chválit, když pejsek udělá, co po něm požadujete.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář